Minulé časy (les temps du passé)

Minulé časy v indikativu (les temps du passé à l´indicatif)
Na úvod je třeba zmínit, že děj lze pomocí slovesa vyjádřit ve třech časových rovinách:
a) předčasnost (antériorité) --- odpovídají jim minulé časy (les temps du passé)
b) současnost (simultanéité) --- odpovídá jim přítomný čas (le présent)
c) následnost (posteriorité) --- odpovídají jim budoucí časy (les temps du futur)
Minulé časy lze rozdělit dle dvou kritérií:
a) časy užívané pouze v psané formě (les temps utilisés à l´écrit)
časy užívané při hovoru (les temps utilisés à l´oral)
b) časy jednoduché (les temps simples)
časy složené (les temps composés)
Časy uvedené v tomto přehledu: passé composé, imparfait, plus-que-parfait, passé récent
Využití passé composé a imparfait je věnována zvláštní kapitola.
Passé composé
česká označení: složené perfektum, minulý čas složený
tvorba: pomocné sloveso être / avoir + příčestí minulé plnovýznamového slovesa
použití slovesa être: slovesa pohybu zvratná a jiné výjimky: advenir, aller, arriver, décéder,
descendre, devenir, entrer, intervenir, monter, mourir, naître, partir, parvenir, redescendre,
remonter, rentrer, repartir, ressortir, rester, retomber, retourner, revenir, sortir, survenir,
tomber, venir (kompletní seznam)
použití slovesa avoir: ve všech ostatních případech
možnost použítí obou pomocných sloves:
monter Je suis monté dans le train. nastoupit
J´ai monté l´escalier. vylézt
Je suis monté par l´escalier. vylézt
J´ai monté le boulevard Champs Élysées. vyjít směrem nahoru
Je suis monté par le boulevard Champs Élysées. vyjít směrem nahoru
Uvedené párové věty mají stejný význam. Sloveso avoir použijeme ve spojení s předmětem
přímým (viz. kapitola zájmena)
descendre stejné situace --- vystoupit, slézt, sejít
sortir Je suis sorti de la maison. vyjít ven
J´ai sorti mon agenda de la poche. vytahnout
passer J´ai passé mon examen. splnit
J´ai passé un formidable séjour au Chili. strávit
Je suis passé voir Marie. stavit se

shoda u slovesa être: V případě, že použijeme pomocné sloveso être musí u příčestí minulého
(participe passé) dojít ke shodě v rodě a čísle. Shodu v ženském rodě vyjádříme přidáním e,
shodu v množném čísle přidáním s.
Je suis arrivé. --- Přijel jsem.
Je suis arrivée. --- Přijela jsem.
Nous sommes arrivés. --- Přijeli jsme.
Elles sont arrivées. --- Přijely.
shoda u slovesa avoir:
pro začátečníky: shoda se u slovesa avoir nevyskytuje
pro pokročilé: shoda se u slovesa avoir vyskytuje jen v případě, že se předmět feminina,
plurálu, či feminina plurálu vyskytuje před pomocným slovesem. Taková situace nastane
například při použití osobních zájmen ve funkci předmětu (viz. kapitola zájmena) nebo
samostatných ukazovacích zájmen (viz. kapitola zájmena)
C´est la fille que j´ai vue hier. Je les ai vus.
C´est celle que j´ai vue hier. Je les ai vues, Marie et Claire.
Je l´ai vue hier.
příčestí minulé:
I. třída sloves (-er) --- odtrhneme koncovku a přidáme é ... parlé
II. třída sloves (-ir) --- odtrhneme koncovku a přídáme i ... fini
III. nepravidelná slovesa (re, ir, oir) --- je třeba nastudovat (tableau de conjugaison)
Imparfait
české označení: imperfektum
tvorba: tvoří se pravidelně odtržením koncovky 1. osoby množného čísla přítomného času
v indikativu a přidáním typických koncovek imperfekta
koncovky imperfekta: ais, ais, ait, ions, iez, aient
exemple: parler --- nous parlons --- je parlais, tu parlais, il parlait, nous parlions, vous parliez,
ils parlaient
výjimku tvoří pouze sloveso être: j´étais, tu étais, il était, nous étions, vous étiez, ils étaient
Plus-que parfait
česká označení: plusquamperfektum, předminulý čas
tvorba: imperfektum slovesa avoir / être + příčestí minulé plnovýznamového slovesa
exemples: J´étais parti. / J´avais été. / Nous avions parlé
použití:
a) pro vyjádření předminulosti v kontextu dějů (viz. doporučené cvičebnice)
b) třetí podmínková věta – condition hypothétique au passé (viz. podmínkové věty)
c) souslednost časová – vyjádření předčasnosti (viz. souslednost časová)

Passé récent
české označení: blízká minulost
tvorba: sloveso venir (verbe semiauxiliaire) + předložka de + infinitiv plnovýznamového
slovesa --- venir de f. qc
použití: vyjadřuje děj, který se právě stal
Je viens de laver la vaisselle. Právě jsem umyl nádobí.
Nous venons de terminer le projet. Právě jsme dokončili náš projekt.